Podle studie jsou škody způsobené změnou klimatu obrovské. Důsledná politika by však mohla vysoké náklady omezit.
Mnoho lidí si myslí, že klimatická politika je drahá. Ve skutečnosti stojí větrné turbíny, elektromobily, nabíjecí stanice a nové systémy vytápění miliardy. Na druhou stranu však také pomáhají ušetřit spoustu peněz. Pomáhají totiž zabránit alespoň některým důsledkům změny klimatu.
Pokud se teploty v Německu do roku 2050 prudce zvýší, způsobí změna klimatu podle nové studie společnosti jako celku škody ve výši až 900 miliard eur. Vypočítal to Institut pro výzkum ekologického hospodářství (IÖW), Společnost pro výzkum hospodářských struktur (GWS) a poradenská firma Prognos z pověření Spolkového ministerstva životního prostředí a hospodářství. Dalších 30 miliard eur ročně bude podle studie stát náprava škod a snížení prosperity.
Hlavní klimatolog pojišťovny Munich RE: „Škody budou ve své intenzitě i četnosti přibývat“
Tato gigantická částka představuje nejdražší ze tří scénářů, v němž by se od nynějška neprováděla žádná důsledná klimatická politika. Období veder, sucha a katastrofálních povodní by se pak výrazně prodloužila. Důsledkem by byly například velké škody na budovách, jako např. při povodních na řece Ahr v roce 2021, ztráty na produkci v zemědělství a vyšší nadměrná úmrtnost.
Ve střednědobém scénáři by škody dosáhly 500 miliard eur. Pokud naopak dojde k rychlému snížení emisí oxidu uhličitého, následné náklady se podle výpočtů udrží v rozumných mezích a do roku 2050 budou činit necelých 300 miliard eur.
Škody způsobené klimatem lze vykompenzovat
Studie ukazuje, že „ambiciózní ochranu klimatu musíme brát vážně“, uvedl Stefan Wenzel (Zelení), parlamentní státní tajemník na ministerstvu hospodářství. V opačném případě podle něj hrozí, že „budoucím generacím vzniknou vysoké škody“.
Jak firmy ohrožují klima i blahobyt
V nejpříznivější z těchto tří variant lze škody na klimatu kompenzovat. K tomu by bylo třeba ve zvýšené míře chránit lesy a rašeliniště, které ukládají oxid uhličitý. Zemědělství by mělo včas začít pěstovat nové odrůdy rostlin, které se lépe vyrovnají s horkem a suchem. Ve městech pomáhají zelené čtvrti omezit zdravotní dopady změny klimatu na obyvatelstvo.
Studie se nezabývala preventivními investicemi, které mají změnám klimatu zabránit – a tedy ani otázkou, jak jsou rozděleny mezi stát, podniky a soukromé domácnosti. Bohatí si mohou dovolit elektromobily, ekologickou elektřinu a nové systémy vytápění snadněji než lidé s nízkými příjmy. Klimatická politika se proto bude muset zabývat i otázkami distribuce a přerozdělování.
