„Plastožravé“ housenky zavíječe mohou pomoci v boji proti horám odpadu
Lidstvo ročně použije více než bilion plastových jednorázových sáčků. Ty společně s dalším plastovým odpadem nejen zabírají místo na skládkách a ohrožují životní prostředí, ale jsou hrozbou i pro lidské zdraví. Jak si s plastovým odpadem poradit možná odhalili španělští vědci: objevili hmyzí larvy, které dokážou plasty strávit a odbourat.
Latinsky se hmyz jmenuje Galleria mellonella, česky zavíječ voskový, centimetr až dva velký motýlek, podobný domácímu molovi. Jeho larvy znají i čeští včelaři, kteří je považují za škůdce. Jeho housenky žijí ve včelích úlech, kde konzumují vosk a med, a v poškozených plástvích spřádají vlákna, díky kterým se k nim včely nemohou dostat a zlikvidovat je.
Jedna larva zavíječe udělá v mikrotenovém sáčku jednu až tři díry za hodinu. Stovka larev tak zvládne za hodinu úplně zlikvidovat 92 miligramů plastu. Odborníci teď chtějí chemické procesy, které trávení doprovází, důkladně prozkoumat a pokud možno je uvést do praxe i bez housenek.
Španělským vědcům se podařilo zjistit, že housenky stejným procesem jako tráví vosk, umí zpracovat i polyetylén, jeden nejpoužívanějších plastů. Chemické procesy, která zavíječ při trávení používá, jsou unikátní, rozkládají plast výrazně rychleji než jakékoli dosud známé postupy.
Objev je dílem náhody. Amatérská včelařka a vědkyně z univerzity v Cantabrii při kontrole úlů narazila na larvy zavíječe, které vysbírala do plastového sáčku. O chvíli si později si všimla, že do té doby neporušený sáček má v sobě spoustu děr. Společně s kolegy se jí nakonec podařilo prokázat, že za poškození skutečně mohou housenky zavíječe.
„Příroda je krásná. Stačilo nám chvíli se dívat kolem sebe a našli jsme řešení,“ shrnula svůj objev španělská badatelka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.